मेरा कुछ सामान ...
बघ ना कशी भेगाळून गेलीये माती सगळी पाण्याअभावी..
खोल खोल चरे गेलेत..
अगदी आत.. आतपर्यंत..
ओलावा नाही उरला.. नावालाही..
जमीनीपासून आभाळापर्यंत भरुन राहिलाय,
रखरखाट नुसता..
जसा दोष आभाळाचाच...
बरसलाच नसावा जणू तो पुरेसा कधी..
जसा दोष जमीनीचाच..
तिनेच कधी प्रयत्न केला नाही ओलावा धरुन ठेवण्याचा..
खरंतर दोष कोणाचाच नाही..
ना जमिनीचा.. ना आभाळाचा..
वैशाखच लांबला यंदा...
हो ना?
मग बरसून जावं ना आभाळाने आता,
दाटून आल्यासरशी...
उगा ते वादळाचं घोंघावणं नको..
आणि वीजेचं कडाडणं पण नको..
(शेवटी कारणांचे कडकडाट आणि
शब्दांची वादळं कधी सोडवतात कुठले प्रश्न?)
हिरवळ फुलायची ती मनसोक्त बरललेल्या सरींनीच..
भेगाळणं नाहीसं व्हायचं ते समजूतदारपणे कोसळलेल्या थेंबानीच..
मग हा वादळ-वीजांचा टप्पा आता गळूनच जाऊ दे..
या वैशाखाची सांगता थोडी वेगळी होऊ दे..
12 Responses

  1. सई Says:

    I just loved it! He vachun mala ugachach mazich ek kavita aathavali, magchya pawasalyatali. :-) Thanks!


  2. Thanks Lina, sometimes a smily is worth of many words.. :-)



  3. खूप छान श्वेता.. आवडलंय :)



  4. Kya baat hai... shewatchi ool khallas karate.. Lihit raha :)


  5. लिना Says:

    and it feels awesome when someone understand the meaning of a smile(y). that to in virtual world...



  6. khup sparsh karte hi kavita .. pratyekachya manat swatacha asa ek vegla pailu ubha rahato jo kavitechya garbhitarthashi sambandhit ahe... gosht ekch.. shabd ekch pan manatlya vicharnchi disha ghongavnarya vadalasarkhi vyakti vyakti pramane badlat jate..


  7. hya 2 oli mala manat alya.. yashvant dev yanchya...
    तुझ्या एका हाकेसाठी किती बघावी रे वाट
    माझी अधीरता मोठी तुझे मौन ही अफाट...


  8. Indraneel,
    Your comment is extremely beautiful.. Thanks for that... :-)

    And its my very very favorite poem. I remembered it after a while. Thanks for reminding that too..